Patnáct let byl zavřený ve vězení. Pro všechny to byl vrah. Když říkal: ,,Jsem nevinný!“, nevěřili mu. Teď už je vše jinak. 2. listopadu 2006 propustili Američana Jeffa Deskovice domů, testy DNA prokázaly jeho nevinu. Když vycházel ze žaláře, usmíval se. Necítil zášť. Přitom seděl patnáct let za čin, který neměl na svědomí.

Justiční omyl. Co se vám vybaví při těchto slovech? Nevinný člověk odsouzený za čin, který nikdy nespáchal. Člověk bojující proti všemu a všem. Člověk odvržený až na okraj společnosti za nic. Co takovému člověku zbývá? Snad jen víra. Víra v to, že se jeho nevinnost jednoho dne přeci jen ukáže. Ale co potom?

Při prokázání justičního omylu je pohled na odsouzeného člověka ze dne na den naprosto odlišný. Jeden den je to vrah a násilník, který si zaslouží zemřít ve vězení a den druhý? Oběť. Světec, který trpěl za něco, co neudělal a nikdo ho neposlouchal. Je z něj hrdina, který je znovu svobodný, ale léta strávená za mřížemi mu už nikdo nevrátí. Jeho přátelé se k němu znovu hlásí, i když předtím bojovali za jeho doživotní. Život je ironický.

Ke kontroverzním rozsudkům zavánějícím justičním omylem patří bezesporu případ Jiřího Kajínka, který byl za údajné spáchání dvou vražd a jednoho pokusu odsouzen krajským soudem v Plzni na doživotí.

Případ Jiřího Kajínka je transparentní ukázkou neomezené moci justice, policie a tomu všemu jen s hlavou v písku dozoruje český stát.

Jiří Kajínek řekl: "Bezmocnost je hrozná věc. Přidal bych k tomu ještě nespravedlnost, kdy se nemůžete bránit. Kdy ti "spravedliví" hovoří o zákonnosti a přitom vám brání v úplně obyčejné obhajobě. Veřejnosti vědomě lžou, ale vy se nemůžete bránit. Pokud jsem se dříve obrátil na tisk, tak mi ani neodpověděli. Byl jsem prostě vrah. Teprve po mém útěku se o mě začali novináři zajímat."

Více o případu Jiřího Kajínka : www.jirikajinek.cz

Petice na podporu Jiřího Kajínka : www.jirikajinek.cz/petice.php